Listopad 2013

Válka nebes

24. listopadu 2013 v 19:29 | Isa |  OP - jednodílné
Původně jsem vám chtěla napsat novou povídku, jenže jen co jsem otevřela word, tak jsem věděla, že to bude stát za nic. Nicméně jsem mrkla do dokumentů a zjistila jsem, že tam mám ještě jedno moje líčení. A ne, nemyslím makeup. :D Zítra píšeme velký srovnávací test z češtiny a má to být ve formě slohovky a téma je líčení. Tohle byla jakoby příprava na známky. Dostala jsem jedničku samozřejmě. :D Nicméně, zajímal by mě váš názor. :) Jo a téma byla Bouřka.



Daughtry - Over You

23. listopadu 2013 v 19:05 | Isa |  Hudba
Hodně se toho stalo. A teď nemám na mysli školu. Kdo jste četl mojí povídku "Thanks for dance", tak...je pravdivá. I když to jste většina z vás asi pochopila, nebo jste aspoň tušila. Samozřejmě to není úplná pravda, ale obrazně řečeno se to dá říct. Opravdu jsem ten večer umřela. Jedna moje část. Zabila jsem ji. Až moc dlouho jsem se snažila slepit něco, co už se slepit nedá. A výjimečně v tom není žádný kluk, ale důvod tohohle se objevil v povídce také. Udělala jsem tu chybu, že jsem za dotyčnými osobami nešla a nevyřikala si to s nimi s očí do očí. Vypsala jsem se do povídky, jako to dělám vždycky. Byla to chyba, ale reakce na to mi aspoň potvrdila, že se s tím nedá nic dělat, pokud obě strany nejsou ochotny pro to něco udělat, proto jsem to skončila. Proč se pořád doprošovat a snažit se něco spravit? Nebudu pořád někomu dělat krávu, ne?
Nejspíš vám tohle všechno přijde úplně nesmyslné, tak to prostě ignorujte a já se vám za to omlouvám.
Mamka mi vždycky říkávala: "Jednou skončíš sama, víš to, že jo?", vždycky jsem jí odpověděla: "Ano.", ale nikdy jsem to nemyslela vážně. Říkávala jsem si, že ti nejbližší přátelé se mnou zůstanou, že mě neopustí. Ale poslední dobou mi dochází, že opravdu skončím sama. Buď od sebe lidi odeženu, protože mi udělají něco, co považuji za neodpustitelné. Nebo mě naštvou nějak jinak a ta poslední možnost...moje nejlepší kamarádka je neuvěřitelně talentovaná. Hraje v divadle, tančí a ráda zpívá. Už jsem vám o ní jednou psala, bude herečkou, protože nic jiného nechce dělat. Obdivuju jí za to, ale díky jejím ambicím...nemá na mě čas, ani na svojí rodinu. Volný čas tráví se svojí drahou polovičkou. Nemám jí to za zlé. Přeju jí jenom to nejlepší, ale když mi dneska psala, že má problém ve vztahu, kvůli tomu, že jí je vyčítáno, že spolu tráví málo času, tak jsem si uvědomila, že se mnou se, krom školy, vůbec nevidí a došlo mi, že až jednou bude slavná, tak odejde i ona a já opravdu budu sama. Mrzí mě to, samozřejmě, že ano, ale smířím se s tím, protože chci, aby byla šťastná a dělala, co jí baví. Je jedno, jak skončím já...hlavně, aby ona to dotáhla tam kam chce.
A závěr? Nemá cenu spravovat něco, co už je rozbité. Bojíte se budoucnosti? To nedělejte. Žijte přítomností, protože kdybyste se stresovali z toho, co přijde, tak zabijete většinu svého života, místo toho, abyste si ho užívali. Prostě se smiřte s tím, co přijde. Jste na tom podobně jako já? Máte už teď jen hrstku nejbližších přátel, ale máte pocit, že je ztrácíte? Užívejte si jich, odkud jsou tu pro vás a vy pro ně. Nikdy nevíte, kdy odejdou a ani se nerozloučí. :)

Well, I never saw it coming.
I should've started running
A long, long time ago.
And I never thought I'd doubt you,
I'm slowly getting closure.
I guess it's really over.
I'm finally getting better.
And now I'm picking up the pieces.
I'm spending all of these years
Putting my heart back together.
'Cause the day I thought I'd never get through,
I got over you.


P.S. Když jsem si to po sobě četla, tak to vypadá ještě víc zoufaleji, než jsem předpokládala. Nechtěla jsem, aby to vyznělo až takhle špatně, ale přepisovat to nechci. Myslím, že bych to ani moc nevylepšila. :D Spíš naopak. Řekla bych, že jsem to i trochu přehnala. Možná trochu víc. Pravděpodobně, dělám z komára velblouda, ale...to už je jedno. :DDD

I'm nervous and confused

16. listopadu 2013 v 21:48 | Isa |  Aktuálně
Původně bych tenhle článek dala do deníku, ale jsem líná najít obrázek a zmenšit ho a pak ho dát do článku. :D A ještě hledat kolikátý deník to je.

Mám strach. Jsem nervózní a zmatená. Z čeho? Z toho, že už 3 měsíc tenhle blog leží prakticky ladem. Přidám sem jednou tejdně nějaký nesmyslný článek, mám rozepsaných tak šest povídek a ani jednu nemůžu dokončit. Prostě nevím, co se děje, ale strašně se bojím. Nechci blog rušit, protože ho miluju a věnovala jsem mu tolik času, ale zároveň se cítím strašně špatně, když na něj takhle kašlu. Chci, aby to všechno bylo zpátky, abych se do toho zase dostala, aby mě to bavilo. Mám teď nějakou divnou náladu. Nemám chuť k jídlu a nechce se mi ani číst. Pořád se jen učím a stejně to je k ničemu. Nechci polevit, protože kdybych jenom jednou polevila, tak se zapotácím a těžko vyrovnávám balanc. Jenže tím, že se pořád jen šrotím...leze mi to na mozek a ještě ke všemu nemám čas na psaní. Je mi to tak strašně líto. Vůbec nevím, co s tím mám dělat. Kdysi sem chodilo za týden cca 700 lidí. Teď to kleslo na 300. A je to mnou. Nezáleží mi na návštěvnosti, ale jde o princip. Ten zbyteček lidí, co sem chodí...všichni čekáte na nějakou povídku a já pořád nejsem schopná se dokopat k tomu, abych aspoň jednu z nich dopsala. Moc se omlouvám. Doufám, že až se do toho zase dostanu, tak tu někdo zbyde. :) Děkuju těm přeživším, co tenhle blog ještě nezavrhli. Jsem vaším dlužníkem.

Doporučení povídek

10. listopadu 2013 v 22:47 | Isa |  Aktuálně
Kdysi dávno, už je to opravdu dávno, mě jedna slečna poprosila, abych jí napsala seznam povídek, které čtu. Prostě nějaké to doporučení. Omlouvám se, že to tak trvalo.
Jako první se zaměřím na moje Affs. Předem upozorňuju, že u nich stojí za to číst opravdu všechny povídky, ale dala jsem si ultimátům, že vyberu od každého jenom jednu povídku. :D Abych to taky nepsala další rok. :D

Vezmu to postupně.
1) Dadusha Dulce - Only One Year
Moje první povídka se Zaynem, kterou jsem kdy četla. Miluju jí, stejně jako autorku. OOY je úžasná kapitolová povídka, která vypráví o studentce ze Slovenska, která přijela do Anglie na rok studovat a je ubytovaná v rodině, která bydlí kousek od Maliků. Zayn v téhle povídce ještě není slavný. Nevím, co přesně mě na téhle povídce tolik vzalo. Nejspíš originální příběh a super zpracování. :) Určitě doporučuju.

U rammy_s bylo zatraceně těžké vybírat. Má totiž strašně moc povídek rozepsaných, nicméně, když se řekne rammy_s prostě se mi jako první vybaví Keep Calm. Nejspíš to bude proto, že jsem jí četla naposled, ale nevím. :D Ona píše opravdu úžasně (stejně jako všechny moje affs). Keep calm…zatím to působí jako taková ta klasika, kde holka je šedá myš, každý ji šikanuje a pak se tam objeví kluci a budou na ni hodní. Každopádně jsem si jistá, že rammy_s něčím překvapí. Krom toho, její povídky se vyplatí číst už proto, že má neuvěřitelnou zásobu vtipných hlášek, které v povídkách používá. Opradvu se kolikrát řežu smíchy. Tahle povídka je (jako většina z její dílny :D) s Louisem, ale trochu se tam motá i Harry. Zatím nemůžu pořádně soudit, jak moc dobrá tahle povídka je, protože jsou zveřejněné teprve dva díly, ale i tak stojí za zmíňku. :) :D

3) Anne - You Gave Me Wings
Nejsem si jistá, jestli Anne můžu taky zmiňovat. Povídka má zatím 6 kapitol a dlouho se žádná neobjevila, ale Anne je jedna z mých psacích Affs, takže proč jí nezmínit? :D Povídka je psaná s Harrym a je to o dívce, která letí za prací, teď si bohužel nemůžu zapamatovat kam, a jediné, co jsem se zatím dověděla je to, že se v letadle seznámí s Harrym. Každopádně pevně doufám, že ta povídka bude pokračovat. :D

Tahle povídka…to je moje droga. Mám na ní totální závislost. Teda není jediná, ale…bože, slova nedokážou popsat, jak moc tuhle povídku miluju. Je tam mix hlavně Liama a Zayna, řekla bych. A je to strašně perfektní. Pohybujeme se ve školním prostředí a celkově mi ten děj přijde strašně originální. Ještě jsem se s ním nikde nesetkala. Zatím jsem četla jen 4. kapitoly, ale povídka je "aktivní". Kdo tuhle povídku nečte, jako by nežil. :D Obrovské doporučení. :D

5) Rie - Half The Truth
Nevěděla jsem, jestli se po mně chtějí jen povídky s 1D, ale pro jistotu sem dávám i tuhle. Rie kdysi psala povídku s Niallem, You'd Better Run. Já jí zbožňovala, ale ona se pak přestěhovala na jiný blog a myslím, že tam už jí nezveřejňovala. Nicméně HTT rozhodně stojí za zmíňku. Je to její originální práce a vypráví o dívce, která je na letním táboře s klukem, kterého kdysi milovala, jestli se nepletu. Jenže v současné době má kluka, který s ní na tom táboře není. No a všichni nejspíš určitě tuší, co se tam bude dít. Já osobně tuhle povídku žeru, protože jsem si na 75% jistá, že to je psaný z vlastní zkušenosti. A takový povídky jsou nejlepší, protože se do těch postav dokážete vžít a to vás i přiblíží k autorovi. Ale nejspíš si k tomu každý musí najít cestu. :)

GOD. Řekla bych, že u Dem bylo nejtěžší vybírat, protože její povídky jsou prostě všechny tak dokonalý, že…no prostě nejde vybrat jen jednu. Nicméně Like A Fire…to je věc! Je to s Liamem. Zase školní prostředí a motá se tam i Zayn. Jediné mínus na téhle povídce je, že je pozastavená. :( ALE…to rozhodně neznamená, že by se neměla číst. Tahle povídka se dokonce MUSÍ přečíst. Liam je v ní strašně mňamózní. :DDD Vystupuje tam jako šikanovaný syn ředitelky školy, Zayn je jeho bývalý nejlepší kámoš, který ho šikanuje. Pak je tam Jenny, která je do Liama pravděpodobně zamilovaná, ale jejich pravidla přátelství si říkají, že se do sebe nesmí zamilovat. Zajímavý děj. Rozhodně se to musí přečíst. :D

Stejně jako u Chris. Tahle povídka…nemůžu z ní dýchat. Nepochybně se s tím dějem už někde setkáte, ale ona…prostě tam miluju Liama jako učitele a pak Rose jako studentku, která Liama miluje. Prostě…nemůžu se vždycky dočkat dalšího dílu. :3 Michelle to dokáže všechno tak dokonale napsat. Nemůžu z té povídky. Totálně jí zbožňuju.

Takže to máme z Affs všechno. Teď už jen vyberu tu opravdu nejlepší. Poslední dobou totiž nemám moc čas na čtení, takže si to hradím jen opravdu pro ty nejlepší. :) A vynechala jsem překládané povídky, protože to mi přijde trochu zbytečné. Určitě čtu všechny, co znáte. :D Kdybyste to ale chtěli dodat, tak napište do komentářů a já je připíšu. :D

Povídka, kterou najdete na blogu onedirection-ff. Myslím, že už jí stejně většina z vás zná. Nejvíc mě na tom nejspíš dostalo, že se autorka odchýlila od trendu ich formy a píše to v er formě. Taky se mi moc líbí styl, jakým je to napsaný. Je tam málo přímé řeči, což teda většinou ráda nemám, ale tady mi to překvapivě nevadilo. Hodně se tam věnuje citům postav a ačkoliv je ten děj takový…jednoduchý, tak i přes to ta povídka má svoje kouzlo. Je s Harrym a Alice, češkou, která v Londýně dělá aupair. Není to takový ten typický příběh, kde Alice se bezhlavě do Harryho zamiluje hned…ale je to typický příběh, kde se postavy nejdříve nenávidí a pak se do sebe zamilují. Z Harryho strany je to rychlejší než z té Aliciny. :D Povídka má díky bohu i druhou řadu, která je rozepsaná. S názvem Cocoa Cappuccino.

Snad to trochu pomohlo. Nechtěla jsem úplně prozradit ten děj, tak jsem to jen naťukla. :D Okej, takže to bychom měli. Přes víkend jsem psala jednu jednodílovku a při uklízení jsem našla všechny svoje bloky s povídkami. ISY, JOL, Unbroken, NLYD. Zase mě to chytlo, ale k psaní jedné z aktuálních jsem se nedostala. :D Tak snad aspoň ta jednodílná, uvidíme. :D Zatím se mějte. :)

EDIT 22:40 11.11.2013 - Lucko, psala jsem autorce You'd better run a ona na svém novém blogu tuhle povídku nezveřejňuje, ale prý začne, takže určitě si hlídej její blog. :) Naodkazovala jsem všechny povídky, abyste si je když tak mohli přečíst. :)

TAGY od Dem. a rammy_s

9. listopadu 2013 v 18:59 | Isa |  Aktuálně
Bez urážky, ale pevně doufám, že tohle jsou poslední tagy. :D Nebudu se zlobit, když mě ještě někde označíte, ale vždycky mi dlouho trvá, než se dokopu k odpovězení na všechny ty otázky. :D No, omlouvám se, že to tak trvalo, ale tady to je. :D
P.S. Už nikoho dalšího netaguju :D
P.P.S. Mám rozepsané asi tři jednodílné povídky a ráda bych aspoň jednu dokončila. :DDD

Dem.
1. Jsi pověrčivá? (pokud ano, napiš příklad)
Myslím, že nejsem, protože mě nenapadá žádný příklad. :D
2. Máš nějaké neobvyklé místo, které by jsi chtěla navštívit nebo jsi tam už byla?
Neobvyklé místo? To asi ne. Žádné neobvyklé mě nenapadá. Chtěla bych se podívat na Macchu Picchu, ale to mi nepřijde neobvyklé. :D
3. Máš nějakou vlastnost, které si na sobě opravdu vážíš?
Dřív jsem jí neměla, ale čím jsem byla starší, tak jsem se naučila neřešit ostatní. Prostě jsem úplně lhostejná vůči kecům, co o mně ostatní šíří.
4. Jsi závislá na něčem, co by jsi ráda změnila, protože to není správné nebo zdravé?
Když se zamyslím…nemyslím si, že dělám něco nezdravého. Snad jen to, že jsem neuvěřitelně líná. Nesportuju, protože jsem na to levá a upřímně se ani moc nehýbu. Tak to je jediný, co je tak nějak nezdravé, ale jestli máš na mysli kouření nebo alkohol (nebo snad drogy :D), tak to vůbec. :)
5. Faktory tzv. vzorce štěstí jsou: peníze, úspěšnost, láska, zaměstnání, rodina (faktory jsem napsala úmyslně rozházeně). Sestav tento vzorec podle sebe/jak by měl podle tebe být.
Rodina, láska, zaměstnání, úspěšnost a peníze - já vím, že je klišé dávat peníze na poslední místo, ale peníze většinou pochází ze zaměstnání, takže jsem to seřadila trochu i logicky. :D Abych měla hodně peněz musím mít práci a být úspěšná. :D
6. Napiš alespoň čtyři věci, které musíš mít vždy u sebe.
Mobil, peníze, klíče a kartu na autobus. :D
7. Co nejvíce nesnášíš na jiných lidech? Máš takové vlastnosti nebo děláš takové věci sama?
Já na lidech nesnášim fakt hodně věcí. Fakt je hodně málo lidí, co mám ráda, ale co se týče vlastností. Nesnášim, když se někdo nějak chová sám a jinak když je v partě, ale to děláme všichni. Chtěla bych to změnit, jak na sobě, tak na ostatních. :D
8. Jaký hudební styl nebo interpreta vyloženě nesnášíš?
Heavy metal. Máme ve třídě holku, která poslouchá jenom tohle. Omlouvám se fanouškům, ale na mě je metal prostě moc…nesrozumitelnej a uřvanej. Každej jsme nějakej.
9. Věříš svým cílům? Popřípadě ve své sny? Děláš pro to něco?
Jsem snílek a jsem přehnaně naivní, takže ano…ve své hloupé dětské sny věřím, ale bohužel proto nic nedělám. Plně si uvědomuju, že prot nic nedělám a mrzí mě to, ale já jsem dost introvertní a málo ambiciózní, takže prostě čekám, až mi všechno spadne do klína, i když se to nikdy nestane. Vím, že bych s tím měla něco dělat, ale prostě nevím co…asi se neumím dostatečně nakopnout.
10. Jakou barvu nemáš ráda pokud je na oblečení, ale normálně se ti líbí?
Teď mě žádná nenapadá, ale nemám ráda fakt tu vatově růžovou. Prostě tu strašně přeslazenou pro ty malý holčičky. Na oblečení jí prostě nesnesu, ale na normálně jí ani nějak nevnímám. :D

Rammy_s
#1 Jaká je tvoje nejoblíbenější dětská vzpomínka?
No tak to si mě dostala…mám spoustu vzpomínek a nedokážu určit, která je tak moc oblíbená, ale řekla bych, že nejradši mám vzpomínky, kdy jsme jezdívali o vánočních prázdninách k dědovi. Měl dva psi a vždycky jsme s nimi a s mamkou lítali po jeho velké zahradě. :D Miluju svýho dědu, jeho pejsky (i když, teď už žádné nemá :() a mojí mamku. :3
#2 Kdybys mohla strávit sv. Valentýna s kýmkoliv na světě, kdo by to byl?
Moje maminka. :3
#3 Co je pro tebe důležitější na partnerovi? [šak som nevěděla, jak to nazvat, sorry :D] Vzhled nebo osobnost?
Určitě osobnost. Jo je to klišé a netvrdím, že vzhled není důležitý, vzhled je moc důležitý, ale osobnost je nepochybně důležitější. :D
#4 Kdybys mohl po celou dobu svého života říkat jen jednu větu, která by to byla?
Omlouvám se, po celou dobu svého života můžu opakovat pouze tuto větu. :DDD
#5 Kolikrát za den mrkneš? :D
Takže v průměru tak…krát 24 hodin…to máme….55 768x :DDDD
#6 Představ si, že by si měla nějaou 'vadu', ale mohla si vybrat, která by to byla [zase som nevěděla, jak to nazvat]. Byla by to hluchota nebo slepota?
Slepota. Byla by věčná škoda, že bych neviděla krásy tohohle světa, ale radši bych byla slepá, než abych byla hluchá a neslyšela hlasy a hudbu.
#7 Oblíbená barva? :D
Modrá :D
#8 Máš radši Nutellu nebo Termix? :D
Jestli se nepletu, tak Termix je takovej ten "jogurt", jak je na tom ta kočka nebo pes ne? Nejsem si jistá, každopádně Nutella nade vše. :DD
#9 Když vidíš starého člověka v nesnázích [:DDDDDD], pomůžeš mu, nebo ho necháš si klidně zlomit záda nebo cokoliv jiného? :D
No jasně, že mu pomůžu. :D
#1o Máš nějakého plyšáka nebo jinou hračku do postele [zatracené dvojsmysly], bez které neusneš?
Mám psa. Dostala jsem ho ve čtyřech letech od rodičů k valentýnu, proto se jmenuje Valentýn. Je bílý, má dlouhý červený uši, velkej červenej nos, krátkej červenej ocásek a velký červený srdce na zadku a to nekecám, klidně pošlu fotku. :D


One Direction - Story Of My Life

9. listopadu 2013 v 18:32 | Isa |  Hudba
Vím, že mi to trvalo a že jsem říkala, že tohle přidám až vyjde klip...no a ten už vyšel. :D Tak to jsem dávám až teď.
Když jsem SOML slyšela poprvé, seděla jsem s mamkou v kuchyni, ona myla nádobí a já si přes wifinu na youtube našla audio verzi, přiložila jsem mobil k uchu a poslouchala, tak jsem se rozbrečela. Obvykle tak citlivá nebývám, ale SOML mě fakt dostala. Když jsem slyšela ty hlasy a ten text. Zkrátka toho na mě bylo asi moc. :D Opravdu jsem si tuhle písničku zamilovala a nebudu přehánět, když vám sdělím, že jsem toho názoru, že to je jedna z jejich nejlepších písniček. Později jsem si přečetla, že Simon tvrdí, že video na SOML je nejlepší video One Direction. Nemohla jsem se dočkat až vyjde, nicméně absolutně předčilo moje očekávání. Když se zaposloucháte do textu, tak alespoň mě by nikdy nenapadlo, že by video bylo udělané nějakým takovýmhle způsobem, jako že do něj zakomponují i svojí rodinu. To bych v životě nečekala. Každopádně mě to moc příjemně překvapilo, ale rozbrečela jsem se u něj až na podruhé. Na poprvé mi přišel strašně dojemný ten moment, kdy za Louisem zmizí jeho prarodiče a když se Harry podívá na svojí mamku. To jsou momenty, který mě opravdu dostaly do kolen. Ale brečela jsem u nich až později.
Taky se vám přiznám, že jsem nebyla součástí toho rekordního šílenství. Počínaje dneškem jsem SOML video viděla jenom dvakrát. Je mi jedno, co si budete myslet. Rekord to video nevyhrálo, ale já si myslím, že to je to poslední na čem záleží. Stejně by to časem jiný fandom zase překonal a takhle se budeme předhánět pořád. Nejdůležitější je dojem, kterým na nás to video působí. A na mě působí strašně emotivně. Určitě nejsem jediná. Ačkoliv bychom kluky potěšili, kdybychom ten rekord zlomili, ale myslím si, že pro ně je mnohem důležitější, jestli se nám to video líbí a ten vzkaz, který nám tím předali. Řekla bych, že nám konečně ukázali sami sebe.