Aktuálně

3. narozeniny!

14. května 2014 v 16:47 | Isa
Happy B-day!
Tenhle blog včera oslavil třetí narozeniny. :) Nezapomněla jsem, jen jsem neměla čas sem nic napsat. Respektive, jsem to rozepsala, ale pak jsem se omylem odhlásila a kvůli capslocku třikrát napsala špatně heslo a musela jsem hodinu čekat, než jsem se mohla zase přihlásit, jenže mezitím jsem šla spát. Takže asi takhle. Tímto se i omlouvám, že jsem to včera zkazila. :D Bohužel pro vás nemám žádné narozeninové překvapení, ale posílala jsem do soutěže jednu jednodílnou povídku, takže jen, co bude vyhlášení, tak jí sem přidám. :) Sice to není nic světoborného, ale po dlouhé době to jediné, co jsem vyplodila. :D
Tak se zatím mějte. :)
Přeju tomuhle blogu hodně úspěchů a pevně doufám, že tu s námi ještě nějaký ten pátek zůstane. :D I když nejsem poslední dobou moc aktivní. Je to holt těžké se střední školou no. :D Takže happy B-day. :)

Prezentace povídek

11. února 2014 v 23:11 | Isa
Napadl mě geniální nápad. :D Dobře, možná neni tak geniální, ale slovo dobrý by se hodilo. :D Aspoň to, když už nic jinýho.
Nenazvala bych to soutěží, protože nikdo nic nemůže vyhrát, ale celkově je to start pro takové zvýšení čtenářů. :D
Je to teda hlavně pro mé Affs, protože je strašně moc zbožňuju (:D) a konečně jsem našla způsob, jak se vám po těch necelých 3 letech (wow!) odvděčit.
Bude to teda pro Affs, které píšou povídky. Jelikož tenhle druh Affs u mě převažuje. Smile Jane, která má blog s Cher Lloyd a další s grafikou, znáte, protože mi dělala tenhle super design. Alynn (dříve Ann*), která má tektéž blog s grafikou taky znáte, protože i ona mi dělala design. Ten super s Little Mix (layout č. 10).
A teď je na čase trochu zviditelnit i zbytek mých Affs. Ale i pro vás ostatní, hlavně čtenáře, to je výhodné, protože se tak dozvíte o skvělých povídkách, které vám předtím pravděpodobně byly skryty.

Táákže. O co jde a jak to bude probíhat? Chci...totiž je to vaše svobodná volba, takže pokud chcete, mám pro vás nabídku. Ze všech povídek, které jste kdy zveřejnili na svém blogu (Opravdu jen na svém. Nebo jako ne, jen na svém, klidně i na 1D-ff, ale musíte tu povídku mít i na svém blogu, to je jediná podmínka.), si můžete vybrat jednu, která je podle vás nejlepší nebo o které chcete, aby se ostatní dozvěděli. Nějak jí uveďte nebo odprezentujete. Prostě napiště o té povídce třeba o čem je nebo co je na ní podle vás zajímavého, jak vás ten nápad napadl a proč si myslíte, že zrovna ona je nejlepší nebo proč zrovna u ní chcete, aby se o ní ostatní dozvěděli. Ten text mi potom i s odkazem na rubriku, kde máte tu povídku, pošlete na mail (off-the-chain@seznam.cz) a já to pak vložím do článku a zveřejním tady na blogu. Nezaručuju úspěch, protože můj blog přece jenom není jedním z nejnavštěvovanějších, ale třeba vám to nějaké čtenáře naláká. :) Myslím si totiž, že každá z vás píše tak super povídky, že je prostě škoda, abych si je nechávala jen pro sebe. :D Povídka nemusí být dokončená, klidně může být rozepsaná.

A co se týče termínu...vím, jak jste všichni (včetně mě :D) časově vytížení. Škola, úkoly, koníčky, volný čas, atd. Soo...dejme tomu, že bych vám dala čas tak...jéé, já nevím. :D Prostě mi do komentářů napište, jestli se toho zúčastníte a já pak prostě počkám na váš mail. Asi takhle bych to viděla. A na komentáře bych počkala tak...14 dní? 14 dní je asi optimální doba. Uvidíme, jak se to chytne. :) Doufám, že aspoň tímhle vám budu moct částečně poděkovat. :)

Taky bych chtěla poděkovat všem, kteří jste okomentovali předchozí článek. Opravdu si vašeho názoru vážím, ať je jakýkoliv.

Isa běsní...

9. února 2014 v 10:54 | Isa
Okej, okej, okej...já jsem relativně výbušný člověk, ale pokud si dobře vzpomínám, tak tady jsem nikdy neřvala. Pravděpodobně z části proto, že ani nemám jak. :D I když to napíšu, pořád si můžete myslet, že se u toho směju. Nicméně, je tu pár věcí, které mě doslova serou (omlouvám se za ten slovník, ale je to nutný) a už prostě ztrácím trpělivost. Pravděpodobně si řeknete, že je to pořád dokola stejná písnička. Je, ale pořád nevidím žádný výsledek, žádné řešení. Takže, jdeme na to. Doufám, že si tohle všichni přečtete a zamyslíte se nad tím. Alespoň se zkuste vžít do mé situace. Když už nic jiného. To byste pro mě udělat mohli.

SNAŽILA JSEM SE TO, CO NEJVÍC ZKRÁTIT, BUĎTE TAK HODNÍ, VĚNUJTE MI PÁR MINUT A ASPOŇ TOHLE SI PŘEČTĚTE!

Podívejte...to, že nečtete nebo nekomentujete mé deníky, to mě fakt nežere. I když já deníky na některých stránkách čtu a některé i okomentuju, ale na druhou stranu chápu, že vás nezajímá, co prožívá nějaká holka odněkud z pr***e. Chápu to, však víte, že vás nenutím do toho, abyste to četli. Nikoho nenutím, aby moje žvásty nebo jakékoliv jiné články četl. To, že nekomentujete písničky, filmy a knihy, které "narecenzuji", to mě taky nežere. I když u toho byste aspoň mohli projevit třeba nějaký názor, ale jinak v pohodě. Ovšem, co mě fakt žere a dokáže mě to pořádně vytočit, je, když nekomentujete povídky. Pokud jí nečtete, tak je to samozřejmě logické, ale jestliže v den zveřejnění tu povídku údajně mělo číst 24 lidí a okomentujou to 2, no tak to mi promiňte, ale koho by tohle nevytočilo? Je mi jedno, jestli napíšete negativní nebo pozitivní komentář. Jestli bude jednoslovný nebo sloh. Jestli bude mít smajlíky nebo ne. To nechám na vás, ale zkuste si to představit....většinu vánočních prázdnin trávíte tím, že píšete nové díly s tím, že budou mít vaši čtenáři radost, že jste se tomu věnovali a kapitolu jim zveřejnili. Nemůžete se dočkat, až tu kapitolu "poustnete" a uvidíte alespoň těch průměrných sedm posraných komentářů. Pak se to stane a vám se tam objeví dva. To zabolí. Věnuju tomuhle blogu, co nejvíc času to jde. Vím, že se moje aktivita oproti době před rokem zhoršila, ale pořád si myslím, že na to nekašlu. Starám se o tenhle blog, protože ho mám ráda a ráda píšu, ale prostě mě štve, že píšu prakticky pro nikoho. Nikdo to nekomentuje, prostě si to přečtete a nic, žádná odezva. Jak potom teda po mně můžete chtít, abych psala dál? Když ani nevím, jestli to někdo čte? Omlouvám se, jestli jsem tímhle článkem někoho pohoršila, ale tohle tady bylo už nespočetněkrát. A budu vám to připomínat furt, dokud se to aspoň malinko nezlepší. Nechci být zlá, ale mě prostě nebaví ty kapitoly psát, když tu není nic, co by mě pohánělo. Miluju vás za to, že na můj blog chodíte, ale milovala bych vás ještě víc, kdybyste i komentovali. Miluju svoje Affs, protože i když některé z nich nečtou moje povídky, aspoň sem tam něco okomentují. Proč mi prostě nemůžete věnovat tři minuty, abyste vložili komentář třeba jen se slovem "Bleju" nebo "Trapný" nebo prostě cokoliv jinýho. Chápu, že moje psaní není dobré jako psaní autorek Dark, After, JFML nebo LM, ale jeden pitomej komentář by vás nezabil, když já jeden díl píšu minimálně hodinu. Potřebuju nějakej pohon. Auto vám taky nepojede, když mu nedáte benzín. Pokud se vám povídka nelíbí, tak se nedívím, že jí nekomentujete. V tom případě mi to dejte vědět, já jí přestanu psát a zkusíme to s něčím jiným. Není to moje nejpovedenější povídka, ale tak nějak jsem doufala, že když se vám líbilo ISY, že budete mít z NLYD radost. Asi jsem se mýlila... Prostě jestli je tu nějaký zásadní problém toho, že nemůžete komentovat nebo máte problém s něčím jiným na tomhle blogu, tak to prostě napište. Zkousnu to, ať to bude sebehorší, tak je to furt lepší než pořád čekat, že se to jednou samo zlepší. Chci toho fakt tolik?
Byla bych vám fakt moc vděčná, kdybyste se nějak vyjádřili alespoň k tomuhle.

Best Thing Ever - 1.kolo

1. února 2014 v 18:18 | Isa
Asi před týdnem jsem se přihlásila do jedné soutěže. Dozvěděla jsem se o ní náhodou, když se mi na blogu po dlouhé době objevila reklama a já, protože jsem měla dobrou náladu, jsem ten odkaz fakt rozklikla a soutěž mě docela zaujala. Máme za úkol vytvářet na zadané téma grafické obrázky, kreslené obrázky nebo fotky. Přišlo mi to jako dobrý nápad, tak jsem si řekla, že po dlouhé době se zase zkusím do něčeho přihlásit. Po prvním kole, kde ještě nevím, jestli jsem prošla, mi to už tak dobré nepřijde. :D Chci říct...že mi přijde strašně takové nepraktické, že vlastně kreslený obrázek soupeří s fotkami nebo grafikou. Samozřejmě tím nijak neobviňuju autorku, to bych si nedovolila, můžu si za to sama, že jsem si zvolila kreslení. Nicméně, tohle je můj názor na věc.
První téma bylo volitelné, tak jsem tam poslala svůj již vytvořený obrázek Demi a od autorky soutěže jsem dostala 4 body z 5. No, jsem samozřejmě překvapená, protože když jsem tak koukala na ten obrázek...vypadá divně. Ačkoliv jsem to kreslila podle originálu a čáry tam špatně nejsou, tak přece jenom ta ramena...na každé straně jsou jinde (tak to ale je i na originále, ale tam to nevypadá tak blbě :D) a ty tetování...na první pohled vypadají důvěryhodně, ale když se zaměříte na ty ptáky na předloktí, tak je to na blití. :D No končim....zkrátka a dobře tohle není žebrání o hlasy, píšu vám to sem proto, že chci, abyste se podívali na všechny soutěžící a prostě hlasovali pro obrázek, který se vám nejvíce líbí. Kdybych totiž žebrala o hlasy, tak by ta soutěž byla úplně o ničem. Prostě by vyhrál ten, kdo si vyprosí nejvíc hlasů. Tak to pravděpodobně skončí, ale já nechci soutěžit tímhle způsobem. Takže zvažte pořádně svou volbu a já děkuju všem, kteří za mě budou tady hlasovat. :)

Jak udržet blog v chodu?

1. února 2014 v 15:26 | Isa
Každý týden v pondělí, když se dívám na mail s návštěvností, který mi pořád chodí, se snažím vymyslet, jak vrátit blog do stavu, ve kterém byl kdysi. Já vím, že jsem několikrát říkala, že mi na návštěvnosti tolik nezáleží, že jsem ráda, že sem aspoň někdo chodí, ale na druhou stranu, koho by nemrzelo, když měl blog, kdy za jeden den sem přišla stovka lidí a teď se to propadlo kolikrát i na 30 lidí denně. Budu upřímná. Mně to mrzí. Vím, že si za to můžu sama, protože s nástupem na gympl tady na to dost kašlu, protože buď prostě nemám čas nebo se mi nechce. Takže jsem si vědoma toho, že za to můžu sama, proto jsem se snažila vymyslet způsob, jak ten blog vrátit na nohy. Nebo aspoň uničit něco, co to tady trochu nastartuje. Jen si nejsem úplně na 100% jistá, že to je dobrý nápad.
Zkrátka a dobře mě napadlo, že bych NLYD zveřejňovala jednou týdně pravidelně v jeden vámi vybraný den. Na druhou stranu, nechci, aby to skončilo tak, že sem bude chodit příval lidí v jen jediný den v týdnu. Pochopte, nechci znít nevděčně, ale zkuste se na to prosím podívat z mého pohledu. Proto se na vás obracím pro radu.
Chtěla bych na to znát váš názor. Napište mi ho prosím do komentářů. Řekněte mi, co si o tom myslíte a jak bych to podle vás měla udělat, respektive, jak byste se zachovali vy, na mém místě. Pokud máte ještě nějaký jiný nápad, jak tenhle blog zase trochu vyzdvihnout, tak vítám jakékoliv. :) Moc děkuju předem.

Happy Lovatic Day

28. ledna 2014 v 18:03 | Isa
Ne, že by to patřilo k tomuhle blogu, ale konec konců je to můj blog a není nijak zvlášt zaměřený, takže vám přeju HAPPY LOVATIC DAY.
Je to tak. Dneska už to jsou krásné tři roky, kdy Demi odešla z léčebny, krásná a plná síly. :) Je to až neuvěřitelné, čím vším si prošla.
Popravdě řečeno, když se zamyslím, tak netuším, kdy jsem se stala Lovaticem. Ale řekla bych, že to je krátce. Asi tak od léta, kdy jsem viděla Stay Strong a koupila jsem si DEMI. Jsem na tenhle fandom neskutečně hrdá a strašně se mi na Demi líbí, jak Demi komunikuje prostřednictvím twitteru se svými fanoušky. Možná jich tolik nefollowuje, ale píše takové ty inspirativní tweety a prostě je vidět, že nás má fakt ráda, což je neuvěřitelný. :) A navíc je vtipná a má dokonalý vlasy. Ona je vůbec moje definice perfektnosti. :D Já vím, že to vlastně neexistuje, ale když na ní opravdu není nic, co by se mi nelíbilo. Je talentovaná, krásná, prošla si peklem, ale zvládla to. Je inspirativní, silná a je jí jedno, co si o ní ostatní myslí. Je můj opravdový vzor. :)
Takže jí přeju do budoucna, aby byla stejně úspěšná jako do teď. Aby jí přibývalo stále více a více fanoušků, ať se jí vydaří NEON LIGHTS Tour, na kterém bych moc chtěla být, ale ona očividně neráčí přiletět do Evropy. :D Umřela bych, kdybych slyšela Really dont care naživo. Je to moje oblíbená písnička a to nemluvím o Something That We're Not a vůbec o celém DEMI albu. A taky bych chtěla slyšet Skyscraper.
Takže ještě jedno HAPPY LOVATIC DAY. A já jdu poslouchat Unbroken. :3


Need your advice

30. prosince 2013 v 21:24 | Isa
Zdravím vespolek,
jak se máte? Zítra už bude Silvestr a ten sníh pořád nikde, že? A prázdniny se nám ještě ke všemu krátí. No, může to být lepší? Ne, nemůže. -_- :D
Ale nepíšu proto, abych vám zkazila náladu. Když tak ty horní řádky ignorujte. Píšu proto, že potřebuju vaší radu. Asi předevčírem mi někdo psal na Ask a ptal se mě, jestli se chystám psát novou vícedílnou povídku. Odpověděla jsem, že ano. Dlouho mám už v hlavě určitý nápad. Osobně si myslím, že je dost dobrý a těším se, až to budu psát. Pravdou ale je, že mi ten nápad (odpusťte tu domýšlivost) mi přijde natolik dobrý, že mi přijde škoda ho psát v tématice 1D. Ráda bych ho napsala jako originál a vymyslela si všechny postavy sama, i navzdory tomu, že původně jsem do toho nápadu zasadila Zayna, Harryho a Nialla. Jenže když jsem nad tím později přemýšlela, tak jsem si prostě řekla, že by možná stálo za to si to vymyslet celé. Jenže já vím, jak to s originálními pracemi bývá. Vůbec někdo je nečte a to já zase nechci. Nechci, aby ten nápad přišel vniveč. Proto se na vás obracím. Potřebuju vaši radu a zároveň odpověd.
Jak byste tu povídku napsali vy? V tématice 1D nebo originál?
Budete to číst, kdybych to napsala jako originál?
(Pod článkem je taky anketa, ale ráda bych, abyste se k tomu vyjádřili i komentářem. :))

Děkuju vám předem za odpověď. Prosím, aby vaše odpověď byla upřímná. Nebudu se zlobit, když na druhou otázku odpovíte ne. Já sama moc originálních povídek nečtu, takže bych se nezlobila. Proto se ptám, abych věděla, jestli to někdo bude číst.

Merry Christmas

23. prosince 2013 v 18:51 | Isa
Tohle bude pravděpodobně poslední článek...myslím, který zveřejňuju já a není přednastavený (zítra povídka ve 12 :D). :D Jak už jsem se myslím zmiňovala, tak zítřejší den zpravidla nechodím na počítač. Vlastně nevím, proč jsem to tak zavedla, dneska bych sem asi taky nešla, kdybych si neřekla, že bych vám možná mohla ještě zanechat nějakou tu zprávu.
Ještě předtím, než vám po několikáté popřeju veselé Vánoce, což udělám i zítra, tak vám něco řeknu. Během dneška jsem hodně přemýšlela. Včera jsem totiž k večeru otevřela složku NLYD a říkala si, že bych mohla něco málo napsat. Tak jsem vám to tam měla asi 15 minut otevřený a čuměla na tu sněhově bílou stránku, pořád dokola jsem pročítala poslední řádky z předchozí kapitoly a prostě jsme nemohla nic vymyslet. Vím, že tohle ode mě asi nebude zrovna nejlepší dárek, ale rozhodla jsem se, že tuhle povídku, i Unbroken, neoficiálně pozastavím. Neoficiálně proto, abyste věděli, že pravděpodobně dlouho k těmhle povídkám nic nepřibude, ale zároveň to nehodlám psát do rozcestníků. Prostě neočekávejte nové díly. ALE, abyste si neřekli, že jsem úplně mrcha, což si asi stejně říkáte (:D), tak vám prozradím, že už docela dlouhou dobu mám v hlavě jeden nápad. Je odlišný od ostatních a bude to chtít, abych si to promyslela hodně do detailů. :D Nicméně uvidíme, jak mi to půjde. Kdysi dávno jsem s tím i začala, ale pak mi ten začátek přišel takový...divný, tak jsem ho smazala a řekla si, že se k tomu vrátím později. Potom taky mám už od letních prázdnin rozepsanou originální povídku. Ano, čtete správně, originální a tentokrát mám fakt v plánu jí dokončit. :D Mám předepsáno celkem dost.
Teď už končím. Přeju vám všem šťastné a veselé, hodně dárků, žádné starosti, málo učení a užívejte si ty prázdniny naplno. Taky do Nového roku vkročte pravou nohou, abyste měli štěstí, ale to až pozdějí, až opravdu na Nový rok. :D Ještě mám v plánu sepsat takové "ohlédnutí" za rok 2013. Tak se mějte. :)








It makes me angry

3. prosince 2013 v 15:11 | Isa
Přátelé, věřte mi, že nedokáže nic vytočit tolik, jako když celý den píšete vánoční povídku a po napsání šesti stránek vám vlastně dojde, že celá povídka je absolutně o ničem, že s vánoci to nemá vůbec nic společného. Dneska jsem nebyla ve škole, protože mě včera nějak bolela hlava, takže jsem od rána pracovala na povídce, se kterou bych se mohla přihlásit do soutěže, kterou pořádá onedirection-ff. Chtěla jsem něco originálního a pěkného s vánoční atmosférou. Nakonec to dopadlo více než hrozně. Mám pocit, že i ten nejmenší zbyteček talentu, co jsem měla, mě opustil. Včera jsem otevřela NLYD a chtěla jsem dopsat 29. kapitolu, kterou jsem měla rozepsanou. Nakonec jsem jí smazala úplně celou, protože se mi zdála totálně ujetá. Uložím si tu vánoční a uvidím, co s tím ještě budu moc udělat, ale teď se zkusím ještě podívat na NLYD, i když žádné úspěchy neslibuju. Potřebovala bych nakopnout. Snažím se číst povídky a načerpat inspiraci, ale zatím nic nepřichází. Asi budu potřebovat nafackovat. :D

Zpráva pro Džin* (ale ne jen pro ni)

1. prosince 2013 v 18:42 | Isa
Zdravím všechny! Nejenom Džin*, ale hlavně pro ni, ale i pro vás, je tenhle článek určený.

Džin, strašně moc ti děkuju za tvůj krásný komentář pod moje vypsání k písničce Over You. Moc mě to potěšilo a povzbudilo. Kéž by všichni lidi okolo mě byli takoví, jací jste vy tady na blogu. Milí, hodní a měli mě rádi prostě takovou jaká jsem. :) Za to vás moc zbožňuju. Džin, zmínila si v komentáři, že je škoda, že už nepíšu. Což není pravda a rozhodně nechci, aby sis to myslela. Já se pořád snažím psát, ale není na to moc času, protože teď píšeme strašně moc ředitelských testů a za ty je váha 10, takže když dostanu špatnou známku, tak mi to hodně zahýbe s průměrem a špatně se to opravuje, takže většinu svého volného času se učím, ale neboj se. Ani vy ostatní. Vymyslela jsem způsob, jak by se to dalo stíhat. Nemůžu se přece učit v kuse, prostě to šrotit, dokud to nebudu umět. Musim si dávat nějaký pauzy mezi tím. Proto mě napadlo, že bych si udělala časový rozvrh. Nevím, jak dlouho mi to vydrží a jestli to vůbec bude fungovat, ale rozhodně to alespoň zkusím. Mám rozepsáno několik jednodílovek a po poslechnutí Midnight Memories se mi vrátila chuť do psaní s klukama, takže se do toho určitě pustím. Krom toho, dneska je oficiálně první adventní neděle, takže na mě pořádně začíná působit vánoční atmosféra. :D Všude voní a svítí svíčky, na zácloně v pokoji už mi taky visí světýlka a z reproduktorů se line buď Salute nebo Midnight Memories. Sice nemám ráda ty zimní teploty, ale v mém pokoji je mi hned pohodlněji, když všude svítí ty svíčky a světýlka. :D Takže, jak jsem řekla. Zkusim si udělat časový rozvrh a uvidíme, jak to půjde. :)
Jak se vůbec všichni máte? Co škola? Už u vás napadl sníh? U nás jen na horách. :D Máte koupené vánoční dárky? :D

I'm nervous and confused

16. listopadu 2013 v 21:48 | Isa
Původně bych tenhle článek dala do deníku, ale jsem líná najít obrázek a zmenšit ho a pak ho dát do článku. :D A ještě hledat kolikátý deník to je.

Mám strach. Jsem nervózní a zmatená. Z čeho? Z toho, že už 3 měsíc tenhle blog leží prakticky ladem. Přidám sem jednou tejdně nějaký nesmyslný článek, mám rozepsaných tak šest povídek a ani jednu nemůžu dokončit. Prostě nevím, co se děje, ale strašně se bojím. Nechci blog rušit, protože ho miluju a věnovala jsem mu tolik času, ale zároveň se cítím strašně špatně, když na něj takhle kašlu. Chci, aby to všechno bylo zpátky, abych se do toho zase dostala, aby mě to bavilo. Mám teď nějakou divnou náladu. Nemám chuť k jídlu a nechce se mi ani číst. Pořád se jen učím a stejně to je k ničemu. Nechci polevit, protože kdybych jenom jednou polevila, tak se zapotácím a těžko vyrovnávám balanc. Jenže tím, že se pořád jen šrotím...leze mi to na mozek a ještě ke všemu nemám čas na psaní. Je mi to tak strašně líto. Vůbec nevím, co s tím mám dělat. Kdysi sem chodilo za týden cca 700 lidí. Teď to kleslo na 300. A je to mnou. Nezáleží mi na návštěvnosti, ale jde o princip. Ten zbyteček lidí, co sem chodí...všichni čekáte na nějakou povídku a já pořád nejsem schopná se dokopat k tomu, abych aspoň jednu z nich dopsala. Moc se omlouvám. Doufám, že až se do toho zase dostanu, tak tu někdo zbyde. :) Děkuju těm přeživším, co tenhle blog ještě nezavrhli. Jsem vaším dlužníkem.

Doporučení povídek

10. listopadu 2013 v 22:47 | Isa
Kdysi dávno, už je to opravdu dávno, mě jedna slečna poprosila, abych jí napsala seznam povídek, které čtu. Prostě nějaké to doporučení. Omlouvám se, že to tak trvalo.
Jako první se zaměřím na moje Affs. Předem upozorňuju, že u nich stojí za to číst opravdu všechny povídky, ale dala jsem si ultimátům, že vyberu od každého jenom jednu povídku. :D Abych to taky nepsala další rok. :D

Vezmu to postupně.
1) Dadusha Dulce - Only One Year
Moje první povídka se Zaynem, kterou jsem kdy četla. Miluju jí, stejně jako autorku. OOY je úžasná kapitolová povídka, která vypráví o studentce ze Slovenska, která přijela do Anglie na rok studovat a je ubytovaná v rodině, která bydlí kousek od Maliků. Zayn v téhle povídce ještě není slavný. Nevím, co přesně mě na téhle povídce tolik vzalo. Nejspíš originální příběh a super zpracování. :) Určitě doporučuju.

U rammy_s bylo zatraceně těžké vybírat. Má totiž strašně moc povídek rozepsaných, nicméně, když se řekne rammy_s prostě se mi jako první vybaví Keep Calm. Nejspíš to bude proto, že jsem jí četla naposled, ale nevím. :D Ona píše opravdu úžasně (stejně jako všechny moje affs). Keep calm…zatím to působí jako taková ta klasika, kde holka je šedá myš, každý ji šikanuje a pak se tam objeví kluci a budou na ni hodní. Každopádně jsem si jistá, že rammy_s něčím překvapí. Krom toho, její povídky se vyplatí číst už proto, že má neuvěřitelnou zásobu vtipných hlášek, které v povídkách používá. Opradvu se kolikrát řežu smíchy. Tahle povídka je (jako většina z její dílny :D) s Louisem, ale trochu se tam motá i Harry. Zatím nemůžu pořádně soudit, jak moc dobrá tahle povídka je, protože jsou zveřejněné teprve dva díly, ale i tak stojí za zmíňku. :) :D

3) Anne - You Gave Me Wings
Nejsem si jistá, jestli Anne můžu taky zmiňovat. Povídka má zatím 6 kapitol a dlouho se žádná neobjevila, ale Anne je jedna z mých psacích Affs, takže proč jí nezmínit? :D Povídka je psaná s Harrym a je to o dívce, která letí za prací, teď si bohužel nemůžu zapamatovat kam, a jediné, co jsem se zatím dověděla je to, že se v letadle seznámí s Harrym. Každopádně pevně doufám, že ta povídka bude pokračovat. :D

Tahle povídka…to je moje droga. Mám na ní totální závislost. Teda není jediná, ale…bože, slova nedokážou popsat, jak moc tuhle povídku miluju. Je tam mix hlavně Liama a Zayna, řekla bych. A je to strašně perfektní. Pohybujeme se ve školním prostředí a celkově mi ten děj přijde strašně originální. Ještě jsem se s ním nikde nesetkala. Zatím jsem četla jen 4. kapitoly, ale povídka je "aktivní". Kdo tuhle povídku nečte, jako by nežil. :D Obrovské doporučení. :D

5) Rie - Half The Truth
Nevěděla jsem, jestli se po mně chtějí jen povídky s 1D, ale pro jistotu sem dávám i tuhle. Rie kdysi psala povídku s Niallem, You'd Better Run. Já jí zbožňovala, ale ona se pak přestěhovala na jiný blog a myslím, že tam už jí nezveřejňovala. Nicméně HTT rozhodně stojí za zmíňku. Je to její originální práce a vypráví o dívce, která je na letním táboře s klukem, kterého kdysi milovala, jestli se nepletu. Jenže v současné době má kluka, který s ní na tom táboře není. No a všichni nejspíš určitě tuší, co se tam bude dít. Já osobně tuhle povídku žeru, protože jsem si na 75% jistá, že to je psaný z vlastní zkušenosti. A takový povídky jsou nejlepší, protože se do těch postav dokážete vžít a to vás i přiblíží k autorovi. Ale nejspíš si k tomu každý musí najít cestu. :)

GOD. Řekla bych, že u Dem bylo nejtěžší vybírat, protože její povídky jsou prostě všechny tak dokonalý, že…no prostě nejde vybrat jen jednu. Nicméně Like A Fire…to je věc! Je to s Liamem. Zase školní prostředí a motá se tam i Zayn. Jediné mínus na téhle povídce je, že je pozastavená. :( ALE…to rozhodně neznamená, že by se neměla číst. Tahle povídka se dokonce MUSÍ přečíst. Liam je v ní strašně mňamózní. :DDD Vystupuje tam jako šikanovaný syn ředitelky školy, Zayn je jeho bývalý nejlepší kámoš, který ho šikanuje. Pak je tam Jenny, která je do Liama pravděpodobně zamilovaná, ale jejich pravidla přátelství si říkají, že se do sebe nesmí zamilovat. Zajímavý děj. Rozhodně se to musí přečíst. :D

Stejně jako u Chris. Tahle povídka…nemůžu z ní dýchat. Nepochybně se s tím dějem už někde setkáte, ale ona…prostě tam miluju Liama jako učitele a pak Rose jako studentku, která Liama miluje. Prostě…nemůžu se vždycky dočkat dalšího dílu. :3 Michelle to dokáže všechno tak dokonale napsat. Nemůžu z té povídky. Totálně jí zbožňuju.

Takže to máme z Affs všechno. Teď už jen vyberu tu opravdu nejlepší. Poslední dobou totiž nemám moc čas na čtení, takže si to hradím jen opravdu pro ty nejlepší. :) A vynechala jsem překládané povídky, protože to mi přijde trochu zbytečné. Určitě čtu všechny, co znáte. :D Kdybyste to ale chtěli dodat, tak napište do komentářů a já je připíšu. :D

Povídka, kterou najdete na blogu onedirection-ff. Myslím, že už jí stejně většina z vás zná. Nejvíc mě na tom nejspíš dostalo, že se autorka odchýlila od trendu ich formy a píše to v er formě. Taky se mi moc líbí styl, jakým je to napsaný. Je tam málo přímé řeči, což teda většinou ráda nemám, ale tady mi to překvapivě nevadilo. Hodně se tam věnuje citům postav a ačkoliv je ten děj takový…jednoduchý, tak i přes to ta povídka má svoje kouzlo. Je s Harrym a Alice, češkou, která v Londýně dělá aupair. Není to takový ten typický příběh, kde Alice se bezhlavě do Harryho zamiluje hned…ale je to typický příběh, kde se postavy nejdříve nenávidí a pak se do sebe zamilují. Z Harryho strany je to rychlejší než z té Aliciny. :D Povídka má díky bohu i druhou řadu, která je rozepsaná. S názvem Cocoa Cappuccino.

Snad to trochu pomohlo. Nechtěla jsem úplně prozradit ten děj, tak jsem to jen naťukla. :D Okej, takže to bychom měli. Přes víkend jsem psala jednu jednodílovku a při uklízení jsem našla všechny svoje bloky s povídkami. ISY, JOL, Unbroken, NLYD. Zase mě to chytlo, ale k psaní jedné z aktuálních jsem se nedostala. :D Tak snad aspoň ta jednodílná, uvidíme. :D Zatím se mějte. :)

EDIT 22:40 11.11.2013 - Lucko, psala jsem autorce You'd better run a ona na svém novém blogu tuhle povídku nezveřejňuje, ale prý začne, takže určitě si hlídej její blog. :) Naodkazovala jsem všechny povídky, abyste si je když tak mohli přečíst. :)

TAGY od Dem. a rammy_s

9. listopadu 2013 v 18:59 | Isa
Bez urážky, ale pevně doufám, že tohle jsou poslední tagy. :D Nebudu se zlobit, když mě ještě někde označíte, ale vždycky mi dlouho trvá, než se dokopu k odpovězení na všechny ty otázky. :D No, omlouvám se, že to tak trvalo, ale tady to je. :D
P.S. Už nikoho dalšího netaguju :D
P.P.S. Mám rozepsané asi tři jednodílné povídky a ráda bych aspoň jednu dokončila. :DDD

Dem.
1. Jsi pověrčivá? (pokud ano, napiš příklad)
Myslím, že nejsem, protože mě nenapadá žádný příklad. :D
2. Máš nějaké neobvyklé místo, které by jsi chtěla navštívit nebo jsi tam už byla?
Neobvyklé místo? To asi ne. Žádné neobvyklé mě nenapadá. Chtěla bych se podívat na Macchu Picchu, ale to mi nepřijde neobvyklé. :D
3. Máš nějakou vlastnost, které si na sobě opravdu vážíš?
Dřív jsem jí neměla, ale čím jsem byla starší, tak jsem se naučila neřešit ostatní. Prostě jsem úplně lhostejná vůči kecům, co o mně ostatní šíří.
4. Jsi závislá na něčem, co by jsi ráda změnila, protože to není správné nebo zdravé?
Když se zamyslím…nemyslím si, že dělám něco nezdravého. Snad jen to, že jsem neuvěřitelně líná. Nesportuju, protože jsem na to levá a upřímně se ani moc nehýbu. Tak to je jediný, co je tak nějak nezdravé, ale jestli máš na mysli kouření nebo alkohol (nebo snad drogy :D), tak to vůbec. :)
5. Faktory tzv. vzorce štěstí jsou: peníze, úspěšnost, láska, zaměstnání, rodina (faktory jsem napsala úmyslně rozházeně). Sestav tento vzorec podle sebe/jak by měl podle tebe být.
Rodina, láska, zaměstnání, úspěšnost a peníze - já vím, že je klišé dávat peníze na poslední místo, ale peníze většinou pochází ze zaměstnání, takže jsem to seřadila trochu i logicky. :D Abych měla hodně peněz musím mít práci a být úspěšná. :D
6. Napiš alespoň čtyři věci, které musíš mít vždy u sebe.
Mobil, peníze, klíče a kartu na autobus. :D
7. Co nejvíce nesnášíš na jiných lidech? Máš takové vlastnosti nebo děláš takové věci sama?
Já na lidech nesnášim fakt hodně věcí. Fakt je hodně málo lidí, co mám ráda, ale co se týče vlastností. Nesnášim, když se někdo nějak chová sám a jinak když je v partě, ale to děláme všichni. Chtěla bych to změnit, jak na sobě, tak na ostatních. :D
8. Jaký hudební styl nebo interpreta vyloženě nesnášíš?
Heavy metal. Máme ve třídě holku, která poslouchá jenom tohle. Omlouvám se fanouškům, ale na mě je metal prostě moc…nesrozumitelnej a uřvanej. Každej jsme nějakej.
9. Věříš svým cílům? Popřípadě ve své sny? Děláš pro to něco?
Jsem snílek a jsem přehnaně naivní, takže ano…ve své hloupé dětské sny věřím, ale bohužel proto nic nedělám. Plně si uvědomuju, že prot nic nedělám a mrzí mě to, ale já jsem dost introvertní a málo ambiciózní, takže prostě čekám, až mi všechno spadne do klína, i když se to nikdy nestane. Vím, že bych s tím měla něco dělat, ale prostě nevím co…asi se neumím dostatečně nakopnout.
10. Jakou barvu nemáš ráda pokud je na oblečení, ale normálně se ti líbí?
Teď mě žádná nenapadá, ale nemám ráda fakt tu vatově růžovou. Prostě tu strašně přeslazenou pro ty malý holčičky. Na oblečení jí prostě nesnesu, ale na normálně jí ani nějak nevnímám. :D

Rammy_s
#1 Jaká je tvoje nejoblíbenější dětská vzpomínka?
No tak to si mě dostala…mám spoustu vzpomínek a nedokážu určit, která je tak moc oblíbená, ale řekla bych, že nejradši mám vzpomínky, kdy jsme jezdívali o vánočních prázdninách k dědovi. Měl dva psi a vždycky jsme s nimi a s mamkou lítali po jeho velké zahradě. :D Miluju svýho dědu, jeho pejsky (i když, teď už žádné nemá :() a mojí mamku. :3
#2 Kdybys mohla strávit sv. Valentýna s kýmkoliv na světě, kdo by to byl?
Moje maminka. :3
#3 Co je pro tebe důležitější na partnerovi? [šak som nevěděla, jak to nazvat, sorry :D] Vzhled nebo osobnost?
Určitě osobnost. Jo je to klišé a netvrdím, že vzhled není důležitý, vzhled je moc důležitý, ale osobnost je nepochybně důležitější. :D
#4 Kdybys mohl po celou dobu svého života říkat jen jednu větu, která by to byla?
Omlouvám se, po celou dobu svého života můžu opakovat pouze tuto větu. :DDD
#5 Kolikrát za den mrkneš? :D
Takže v průměru tak…krát 24 hodin…to máme….55 768x :DDDD
#6 Představ si, že by si měla nějaou 'vadu', ale mohla si vybrat, která by to byla [zase som nevěděla, jak to nazvat]. Byla by to hluchota nebo slepota?
Slepota. Byla by věčná škoda, že bych neviděla krásy tohohle světa, ale radši bych byla slepá, než abych byla hluchá a neslyšela hlasy a hudbu.
#7 Oblíbená barva? :D
Modrá :D
#8 Máš radši Nutellu nebo Termix? :D
Jestli se nepletu, tak Termix je takovej ten "jogurt", jak je na tom ta kočka nebo pes ne? Nejsem si jistá, každopádně Nutella nade vše. :DD
#9 Když vidíš starého člověka v nesnázích [:DDDDDD], pomůžeš mu, nebo ho necháš si klidně zlomit záda nebo cokoliv jiného? :D
No jasně, že mu pomůžu. :D
#1o Máš nějakého plyšáka nebo jinou hračku do postele [zatracené dvojsmysly], bez které neusneš?
Mám psa. Dostala jsem ho ve čtyřech letech od rodičů k valentýnu, proto se jmenuje Valentýn. Je bílý, má dlouhý červený uši, velkej červenej nos, krátkej červenej ocásek a velký červený srdce na zadku a to nekecám, klidně pošlu fotku. :D

Arrrrghhhh

30. října 2013 v 16:05 | Isa
Originální název článku, že? No, jeho obsah bude ještě originálnější. Nemám nejmenší ponětí, co se to se mnou děje. Jednou mám pocit, že se mi inspirace zase vrátila a že mi psaní NLYD a Unbroken půjde samo, ale teď jsem se zase zasekla. 29. kapitola NLYD. Já prostě nevím. Přijde mi, že tam píšu totální kraviny a strašně mě to s**e. Řekla jsem si, že když mi nepůjde NLYD, tak zkusím Unbroken. Tam je to snad ještě horší. Nejradši bych obě povídky zrušila. Psát další sérii ISY byl fakt hoodně špatný nápad. Začít něco jako Unbroken taky. Prostě mám úplně chuť obě tyhle povídky smazat a začít přidávat něco jiného. Já...prostě nevím. Chytám nerva jenom si na to vzpomenu. Chvilku mě to psát baví a teď bych nejradší vzala notebook a třískla s ním o zeď. Napadlo mě, že bych zkusila napsat něco nového a zkusila to přidávat společně s NLYD a Unbroken. Byla by to taková "úniková" povídka, kterou bych přidávala, když bych si s ostatníma nevěděla rady. Arrrghhh! Už je to tady zase. Mamka: "Do školy náhodou nepotřebuješ nic?" Proč mám tak strašnou chuť jí odseknout, že je mi škola momentálně totálně u pr***e. Pochopte, já svojí mamku miluju a chápu, že to myslí dobře. Vím a uvědomuju si, jako jedna z mála v mém věku, že škola je důležitá, ale teď jsem byla pět dní doma a při představě, že zítra musím do školy, tak je mi blbě. Jsem přesvědčená, že opět nebudu stíhat vůbec nic. Nebudu stíhat psát, číst povídky, číst knížky, dívat se na blogy Affs. Arrrghhh!!!!! Já to fakt nezvládám. Mám chuť řvát a momentálně bych nejradši dala pěstí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tohle nezvládám. Musim jít, jinak fakt ten notebook rozbiju. Myslím, že bych si měla zajít k doktorovi, protože tyhle výkyvy nálad prostě nejsou normální. Zatím se mějte.

TAG od Ann*

28. října 2013 v 20:15 | Isa
Takže, pro začátek...v životě jsem se nesetkala s něčím jako je TAG, ale jak na to tak koukám, bude to něco jako řetezák. :D U Ann* jsem byla nominovaná na odpovězení jejích otázek, tak jsem si řekla proč ne. A aspoň sem dneska něco přidám, protože, ačkoliv mám další kapitolu NLYD napsanou, tak jsem si to rozmyslela a s jejím zveřejněním ještě počkám. :D Tak tady jsou ty otázky, dole pak budou lidi, které nominuju já a otázky, na které bych chtěla znát odpovědi. :)

1. Kdyby si na sobě mohla cokoliv změnit, co by to bylo?
Asi tu špatnou vlastnost, že odsuzuju lidi podle prvního pohledu.

2. Co považuješ za svůj největší talent nebo co ti nejvíce jde? (odpověď nic je zakázaná)
Aha, tak nic. :D Nejvíc mi jde asi spaní. Na to mám fakt talent, spaní a lenošení. :D Dooobře, i v tom psaní to zkouším, ale pořád je co zlepšovat, že? :D

3. Vadí ti utrácet za dárky pro ostatní?
Záleží na stavu mojí peněženky. Když mám, co utratit, tak mi to nevadí, ale když jsem na mizině, tak zrovna nemám radost. :D

4. Popiš svůj největší trapas.
Fúúú, největší trapas. :D Nevím, který je největší, ale jeden z mých trapasů byl ten, když jsem byla jednou v sobotu v práci a otevřela jsem dveře na chodbu, abych tam vysála koberec. Měla jsem sluchátka v uších a hrálo mi Replay od Zendayi. Zrovna refrén, tak jsem si začala zpívat a jelikož nejsem zrovna zlatý slavík, tak mi bylo neuvěřitelně trapné, když jsem zjistila, že na té chodbě kolem mě prochází nějakej kluk. :D Ten pohled - k nezaplacení. :D

5. Inspiruješ se v blogování nebo máš svůj styl?
Popravdě jsem nad tím nikdy nepřemýšlela a do teď jsem ani nevěděla, že to jde inspirovat se v blogování. Tudíž bych spíš řekla, že mám vlastní styl. Aspoň v to doufám, nerada bych napodobovala někoho jiného. Tím nechci říct, že ti, co se inspirují se po někom opičí, to vůbec…

6. Sleduješ nějaké youtuberky nebo youtubery?
Záleží na tom, kdo je tím myšlený. Sleduju Megan Nicole, Lindsey Stomp, Madilyn Bailey a Pentatonix. Ale youtubery/ky, kteří by třeba nahrávali vyloženě jenom videa, to asi ne. Ale je pravda, že jsem předevčírem rozkoukala videa od Jamie. :D

7. Kdybys mohla změnit cokoliv na světě, co by to bylo?
Moc bych si přála, aby na téhle planetě nebylo jediné dítě, které by bylo hladové, žíznivé nebo vážně nemocné, jako jsou třeba děti v Africe. Vlastně se to tak trochu snažím změnit. Chodím do práce a část platu posílám na účet UNICEF. :) Nejdřív jsem se bála, že to bude nějaký podfuk, ale četla jsem, co z celými penězi dělají a z celé poslané částky si berou jen 2% na management. Vím, že to nemusí být pravda, ale určitě to někdo kontroluje.

8. Co si myslíš, že ti nejvíc sluší? (odpověď nic je opět zakázaná :D)
Nejvíc mi sluší pyžamo. :D Miluju svoje pyžama. Nosím volná trička a volné kalhoty. Nejradši mám volné bílé tričko I'm a Directioner, got a problem? s růžovými volnými pyžamovými kalhoty s bílými srdíčky. :D Anebo šedomodré kostičkované kalhoty a bílé volné tričko I love Roma. :D

9. Žiješ a jíš zdravě?
Pokud k žití zdravě patří sportování, tak určitě ne. Nicméně nekouřím, nepiju, nefetuju a občas chodím pěšky. Každopádně určitě nejím zdravě. :D To vím na 100%, že ne. :D

10. Plánuješ tetování nebo piercing?
Plánováním bych to úplně nenazvala, ale ráda bych si v budoucnu nechala udělat nějaké tetování. Třeba nějaký "silný" text. Něco jako má Demi Stay Strong. Nebo ty její ptáčci na předloktí. Spíš teda text než obrázek, ale pokud by to byl malý obrázek, který by vyjadřoval něco "silného", třeba volnost, tak proč ne. :D :)

Nominovaní:

Otázky:
1. Co tě přivedlo k blogování?
2. Co děláš, když máš opravdu špatnou náladu? (Např. pocit osamění, pořád se ti chce brečet, atd.)
3. Jsi spíš typ, co má hodně přátel nebo spíš někdo, kdo si přátele pečlivě vybírá a má jen pár opravdových?
4. Facebook nebo Twitter? A proč?
5. Jaký je tvůj životní vzor?
6. Popiš se jedním slovem.
7. Místo, kde bys jednou chtěla žít?
8. Nejoblíbenější sladkost?
9. Nejlepší film?
10. Čím se lišíš od ostatních?

Návštěvnost nad 60000

18. října 2013 v 15:50 | Isa
Navzdory mé neaktivitě a poklesu návštěvnosti se tenhle blog přece jenom přehoupl přes 60000 návštěv. :) Jsem neuvěřitelně pyšná a vděčná. Ráda bych vám řekla, že se vám za to nějak odměním, ale zatím nemám ponětí jak. Takže vám prozatím jenom vřele poděkuji za to, že tenhle blog pořád navštěvujete. :) Moc to pro mě znamená, i když vás už není tolik. Ti, co mám nejradši, zůstali a to jsem moc ráda. :) Ještě jednou moc děkuju a pak tady krátká zprávička pro ty, kteří to na facebooku minuli. :)

The End?

13. října 2013 v 10:14 | Isa
Ještě než půjdu spát, tak vám musím něco napsat. Píšu to ještě teď proto, že vím, že zítra bych se k tomu už nedokopala.

Nevím, kolik z vás si toho všimlo, ale teď jsem se tu týden neobjevila. Když tenhle blog vznikal, tak jsem do jeho pravidel jasně napsala, že blog mám pro svojí zábavu a ne pro povinnost, tudíž, když nebude čas, tak se prostě blog přesune z prvních příček do pozadí. Což se stalo. Ale řekla bych, že to je hlavně moje vina. Myslím, že jsem si už dávno zajela do těch původních kolejí. Přece jenom už je polovina druhého měsíce a ten blog jde čím dál tím víc do kopru. Nebudu vám lhát. Uvažuju nad tím, že ho zruším úplně. Ne proto, že návštěvnost rapidně klesla, ani proto, že nestíhám...spíš proto, že já ten blog prostě nechávám ladem. Nechci ho rušit, opravdu nechci, ale poslední dobou...přijdu ze školy a jsem zralá na postel. Nebo chodím do práce nebo dělám úkoly. Víte, poslední dobou jsem se začala opravdu hodně zabývat školou, protože jsem si uvědomila, že jednou se mi to bude hodit. Jednou se všechna moje snaha vyplatí, věřím v to. Psaní mě pořád ohromně baví a určitě se k němu vrátim, ani nevíte jakou mám teď chuť otevřít NLYD a napsat nějakou novou kapitolu, ale teď už je pozdě a ačkoliv nejsem unavená, tak bych se ráda natáhla do postele pod mojí deku s Mickey Mousem. :D
Takže závěr tohohle všeho je, že vás miluju za to, jak jste trpělivý a pevně doufám, že se mi jednou povede tenhle blog zase vyšvihnout na takový vrchol, jako býval když jsem chodila na základku, kdy tu bylo denně přes sto lidí. Ale na návštěvnosti mi nezáleží, i když to tak vypadá, protože o ní pořád mluvím. :D Jen bych ráda, abyste se na tenhle blog vraceli rádi a pořád četli a komentovali moje povídky.
Příští týden píšu od pondělí do středy každý den, takže první tři dny se určitě nebude nic dít. Ve čtvrtek mám do čtvrt na pět a v pátek mám taneční. -_- Nechci říkat, že se neukážu, ale jen abyste věděli, že zrovna volno nemám. Uvidíme, co se dá dělat.
Děkuju vám za to, že jste. :) Miluju vás. :)

P.S. Pořád si nejsem jistá, jestli bych ten blog měla teda úplně zrušit nebo ještě počkat, jak to bude probíhat. Přece jenom ani nenavavstevuju moje Affs. Za to se taky omlouvám. Vim, že jsem říkala, že se polepším, ale ten čas prostě není. Takže se ještě jednou omlouvám. Zvlášť rammy_s, u které jsem nebyla obzvlášť dlouho. Nebudu vám nic slibovat, ale věřte mi, že delam, co mužů.

P.P.S Tenhle článek jsem psala včera v noci, ale pak se to celý podelalo, takže jsem to dneska rano musela dopsat na mobilu. :D

No time

19. září 2013 v 21:30 | Isa
Jak jste si jistě všimli, tak se tu momentálně moc nevyskytuju. Ačkoliv nám všichni tvrdili, jak sexta bude lehčí než kvinta, tak se zatím neděje nic, co by tomu nasvědčovalo. Naopak se toho děje tolik, že nevím, co dřív. Kdykoliv přijdu ze školy a je opravdu jedno, jestli máme do půl druhé nebo do čtvrt na pět, tak první, co udělám je, že si jdu lehnout do postele, spím do večera a pak se teprve učím, což znamená jediné. Na blog, ani povídky nezbývá vůbec žádný čas. Už asi pět dní mám rozepsanou další kapitolu NLYD, ale nějak se nemůžu dokopat k tomu, abych jí dopsala. Taky jsem se chtěla zúčastnit té literární soutěže, kterou pořádá blog, ale prostě na to není čas. Ještě ke všemu jsem teď nachcípaná a to nejhorší, zítra jdu poprvé do tanečních. Prý to je vhodný, protože na maturiťáku potom nebudeme stát, jak solné sloupy. Já osobně si myslím, že na maturiťáku se bude hlavně chlastat a fakt si nemyslím, že tam někdo bude tancovat...ale budiž. Je to vhodné, tak je to vhodné. Já jakožto odpůrce šatů, jsem si koupila dvoje a jedny mám půjčené a to mě ještě čeká nákup dlouhých šatů na prodlouženou a věneček. -_- Vůbec se netěším.
Zítra nás zkouší z němčiny a biologie. Neumím ani jedno. Alespoň nám odpadá matika, takže máme místo šesti hodin pět. Nicméně, to mám udělané tak, že před poslední hodinou máme volno, že se by nám to jakoby nesmrsklo dohromady.
Ale to vás nezajímá. Jen jsem vám teda chtěla říct, že moje aktivita se ještě zmenší, protože každé páteční věčery až do prosince budu dva a půl hodiny tancovat v místním domě kultury. -_- Keep fingers crossed, please. :D Tak se zatím mějte. :) Na blogy affs se budu snažit mrknout zítra. :)

Happy Birthday, Liam!

29. srpna 2013 v 21:02 | Isa
Nemůžu uvěřit tomu, že už to je rok, co jsem sem dávala článek s obrázkem, který je umístěný dole. Ten čas, tak rychle letí, že? Našemu Batmanovi je už dvacet a oficiálně není teenager. Pamatuju si, jak jsem ho poprvé viděla v klipu na What Makes You Beautiful. :D Tenkrát mě moc nenadchl, ale teď je to všechno úplně jinak. Všechny kluky miluju stejně. Teda...jasně, i já mám své oblíbence, to jistě všichni víte, ale stejně...miluju je všechny a kdyby jeden jediný chyběl, tak by to prostě nebylo ono. :)

Dneska se mi stala taková strašně zajímavá věc. Vám to možná zajímavý vůbec nepřijde, ale já jsem se nad tím docela pobavila. Jako vždycky jsem byla vzhůru moc dlouho a kolem půlnoci mi začali na zeď na facebooku naskakovat obrázky a statusy "Happy B-day, Liam". Jen jsem se nad tím pousmála a řekla si, že mu na twitter napíšu až ráno. Prostě až půjdu spát a vzbudím se ráno, tak mu popřeju. Jenže mezitím uběhla další hodina a já si to rozmyslela a rozhodla se teda, že než půjdu spát, tak mu napíšu jeden tweet a pak ještě několik odpoledne. Tak jsem si otevřela twitter a napsala mu tweet. Pak jsem se podívala kolik je hodin a bylo přesně 1:00 (UK time 0:00), musela jsem se prostě pousmát. Jako by to byl osud. Neplánovala jsem mu napsat přesně o půlnoci, ale prostě se to nějak stalo. :D Ještě teď mi to přijde docela úsměvný. :D

Takže Liame (I know you will never read this. :D), přeju ti všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí. Míň haterů. Víc lidiček, kteří budou respektovat Sophii a konečně jim docvakne, že ty přece víš nejlíp, s kým si nejšťastnější. Happy Birthday, Liam. :) Our Batman is not teenager anymore. :) Big man.



Teď už zpráva pro čtenáře. Víte, abych pravdu řekla, už mě přestává bavit psát. Totiž, ne...je to špatně napsaný. Chci říct, že to podle mě ani nemá smysl. Za den průměrně je tu 90 lidí a komentářů je žalostně málo. I když to už jsem si tak nějak zvykla...teď mi jde o něco jiného. Začíná být hodně populární překládat povídky z angličtiny. Přiznám se, že mě nikdy nenapadlo, že bych mohla taky nějakou přeložit. Prostě jsem si řekla, že tohle je autorský blog a nebudu sem přidávat povídky někoho jinýho, i kdybych je překládala, jenže teď jsou všichni podělaní z překládaných povídek. Ty jediné jsou hodnocené hvězdičkami nebo komentáři. Podívejte se na Dark. Ta povídka má kolikrát přes 40 komentářů. Chápete, co to je? 40 komentářů. Lidi, co jenom čtou a nepíšou, si nedokážou představit jak moc pro ty spisovatele ty komentáře znamenají. Jenže teď všichni jsou ochotní plýtvat energií na psaní komentářů jen pod překládané populární povídky. Tím, že se povídky překládají a tím, že existuje blog jako je onedirection-ff, ostatní autoři naprosto ztrácí všechny šance svůj blog zviditelnit. Lidi čtou buď překládané povídky, protože jsou lepší než místních autorů, anebo si povídky přečtou radši na 1D-ff. Já to nikomu neberu. Je to každýho jeho věc a blog onedirection-ff je dobrý. Ty holky si s tím blogem opravdu dávají práci a těch povídek tam je strašně moc, ale jak se pak blogy, jako je ten můj mají prosadit? Nevím prostě, co mám dělat. Nejenom, že teď mám blok, ale hlavně se mi do toho psaní vůbec nechce, když vím, že nad tím strávím třeba hodinu nebo dvě a dočkám se tak osmi komentářů od mých Affs. A nic jiného. Já jsem vděčná za každý komentář, ale prostě to docela zklame no. Nechci znít nevědčeně nebo tak něco, ale je to prostě fakt. Všichni si radši přečtou překládanou povídku nebo povídku na blogu 1D-ff a všechny ostatní blogy o povídkách s One Direction můžou jít do kytek. Všechno je dneska prostě o protekci. Omlouvám se, jestli jsem někoho urazila, ale takhle to prostě vidím já. Nemám nic proti blogu 1D-ff, ani proti překládaným povídkám...jen by bylo fajn, kdyby se na to ostatní podívali i z jiné stránky.

Pokus o povídku

19. srpna 2013 v 22:36 | Isa
Nekašlu na vás. Opravdu ne. Na dnešní den, který už se bohužel chýlí ke konci, jsem si naplánovala psaní tolika povídek, až jsem se toho sama lekla, ale byla jsem přesvědčená, že to dokážu a že si za dnešní den všechno odškrtnu. Musím se pousmát, když si na to teď vzpomenu. Mám rozepsanou povídku s Niallem. Vlastně dvě. Jednodílné. Každá je úplně odlišná, ale obojí pořád zůstává zatajeno a bude to až do zveřejnění překvapením. Většinu dne jsem psala jenom jednu z nich, ale kousek dopoledne jsem psala i tu druhou. Co se týče té jedné. :D Má rozsah asi 6 stránek, ještě není dopsaná, ale zjistila jsem, že předchozích 5 stránek tam je úplně zbytečně, takže to celé můžu smazat a upravit. :D Dneska už na to nemám sílu, takže to zkusím dopsat zítra.
Mimochodem, opravdu mě potěšili vaše komentáře k traileru na NLYD. :) Už se moc těším, až si budete číst kapitoly, které mám v hlavě. :DDD Mějte se.

Nové menu

24. července 2013 v 14:35 | Isa
Zdravím vás,
doufám, že si užíváte odpoledne. Já jsem zalezlá doma. Venku jsem byla dopoledne a teď, když je venku takový vedro, tak mě tam nikdo nedostane, ještě bych se někde složila. :D V rámci volného času jsem udělala ikonkya a poupravila menu. Nakonec jsem si ikonky udělala sama. Ann* odjela na dovolenou a pevně doufám, že si to pořádně užívá :D, a já stejně neměla, co dělat, tak jsem si říkala, že to aspoň zkusím. Je to jednoduché, ale líbí se mi to. V tom menu to vypadá dobře. :D Možná to je moc velké, ale už se mi to nechce zmenšovat, protože pak by to určitě bylo zase moc malé a blah blah blah. :D Udělala jsem i nové popisky, protože ten jeden "Affs" jsem udělat musela a ten druhý byl jiným písmem, takže by to nevypadalo dobře.
Doufám, že jste všichni s výběrem ikonek spokojení. Vždycky, když jste uvedli, že chcete buď a nebo, tak jsem vzala tu první možnost. U Ann* jsem původně chtěla dát Nialla, protože mám opravdu velkou slabost pro tu fotku, kterou jsem nakonec přiřadila ke Ketzie. Chtěla jsem tam dát Nialla, protože by jinak nikde nebyl, ale pak jsem si vzpomněla, že jsem ještě dodatečně nabrala Ketzie (nebudu to skloňovat :D) a ta chtěla Nialla, tak jsem to nakonec zvolila takhle.
Rie (budu uvádět přezdívku ;)) jsem dala obrázek, který si zvolila. Jenže ten nápis "imagine" má být "naležato". Ono by se mi to tam nevešlo, tak jsem to takhle otočila snad to nevadí. :)
Chris jsem dala Larryho. Nejsem Larry shipper, ale mám v počítači pět obrázků s Larrym a ty jsou fakt dokonalé, takže jsem toho využila a jeden z nich vybrala. :D Snad se ti líbí. :)
Dadusha Dulce chtěla Zayna a já jsem si strašně zamilovala Zayna v BSE klipu. Hlavně v tý části, kde zpívá svoje první sólo. Má prostě dokonalej úsměv. ♥ :D Tak jsem ti tam dala jednu z klipu. Taky doufám, že se ti líbí. :D
Nikince jsem našla Emmu. Snad ti nevadí, že na té ikonce má dlouhé vlasy. Líbí se mi tak víc. :D
A Dem. a Nicole jsem vybrala obrázek Dextera, kterého si vybrala Dem. Doufám, že splňuje její požadavky, pokud ne, tak mi to napiš a já ti to opravím. :D (To platí pro všechny, klidně napište a já vaší ikonku předělám.)
Nickie a Cherrie...Nickie chtěla Perrie a tenkrát ještě neměla blog s Cherrie, tak jsem to už neměnila a dala tam Perrie. Miluju ten photoshoot Little Mix pro Seventeen. Jsou tam dokonalý. :3

Tak to bude zatím všechno. Víc jsem vám říct nechtěla. Jo, vlastně chtěla. Video a poznámky k BSE dříve nebo později přidám. Jen nechci otevírat čerstvé rány nebo výřit klidné vody. Přece jenom to, co jsem psala do deníku je pravda. I když to je teď odsunuté někde uvnitř mě. ;) Mějte se. :*

Busy weekend

21. července 2013 v 21:56 | Isa
Přátelé, tím, že jsou prázdniny, tak mám trochu obrácený režim. Píšu o všední dny a o víkendy někam vyrážíme z mamkou, protože její režim je v normálním stavu. Však to znáte, konečně má dva dny volna, tak se sebereme a podle počasí něco podnikneme. Tudíž jsem se celý víkend neozvala a ani jsem nepsala. Teda psala, jisté...překvapení, ale to až později. Hodně později, řekněme. :D Je to docela oříšek, ale víc už vám říkat nebudu. :D NLYD mi došlo, Unbroken jsem rozepsala, ale ještě neni dokončené. Potom mám rozepsanou jednu jednodílovku a nápady asi na tři další. :D Takže jen, abyste byli obeznámeni se situací. Dneska už to vidím tak akorát na pohodlí v mojí židli a koukání na Pretty Little Liars, už jsem se nekoukala pěkně dlouho. A zítra všemi Directionery očekáváný nejulítlejší klip našich pět idiotů. :D Už se nemůžu dočka, trhala jsem se smíchy jenom při tom posledním traileru. :D Jak tam Zayn prej: Look like an idiot. :D (Myslela jsem, že předtím říká, We look like an idiot, ale to my tam vůbec nesedí, když říká my a pak použije jednotný číslo, ale možná mě teď doběhla moje neznalost angličtiny, což by docela zabolelo, když se jí učím už přes 10 let. :D). No bude to legendární. Nemůžu se dočkat. :D


Unbroken - oznámení

15. července 2013 v 16:58 | Isa
Nemusíte se děsit, Unbroken rozhodně nemám v plánu zrušit. Mám za to, že to je zatím ta nejpovedenější povídka, jakou jsem kdy napsala. :D Jenže potom, co jsem přečetla tři kapitoly mě ten pocit opustil. :D Je to tak strašně dětinské, až se mi chce brečet. Já vím, že jsem říkala, že budu číst NLYD, abych trochu poupravila nové díly, ale jelikož jsem si chtěla nechat udělat trailer k téhle povídce, tak jsem si to chtěla pročíst, abych zjistila jaké hlavní scény nechám do toho traileru udělat.
Chce se mi fakt brečet. Ta povídka je prostě....argh. No ale proto nepíšu. Píšu to proto, že jsem se rozhodla Unbroken předělat. A to kompletně. Teda, nebude to úplně jiné, ale rozhodně to nějakym způsobem předělám. Přidám tam věci, které tam předtím nebyly a nekteré odeberu, takže abyste na to byli připravení. Budu to taky přidávat všechno do znova, tak se nelekejte. Nenutím vás to číst znova, ale abyste se pak v dalších kapitolách chytli. Do NLYD se pustím později a to nevím, jestli stihnu dneska, ale když tak vám tam ten jeden díl ještě dám. Tak já jdu na to. Zatím se mějte.

EDIT 18:02 - Je to na houby, mám pocit, že to kazim víc a víc. :DDD

Návštěvnost nad 50000!

28. června 2013 v 11:43 | Isa
Dnešní den fakt nemá chybu. Začaly prázdniny a ještě jste mě poctili takovým krásným číslem. :) Nikdy bych neřekla, že se toho dožiju. :') :DDD Moc vám děkuju. :) Mám vás ráda. :* :)

Vyhodnocení Affs

12. června 2013 v 20:22 | Isa
Takže z 12 lidí se zapsalo 8. Za což jsem ráda, protože aspoň toho nebudu mít tolik k obíhání. Ne, že bych to dělala s donucení, ale kolikrát některé blogy prostě je prolítnu a povídky si třeba přečtu později. :)
I přes to, ale udělám jistou vyjímku a taky přibyde nové Affs a to bude Ketzie (ačkoliv mám v pravidlech napsáno, že před tím, než spřátelím, tak bych tu chtěla vidět nějaké komentáře, přiznám se, že jsem žádné od tebe neviděla, ale nejsem si jistá a hlavně jsem četla na blogu Nickie, že si u mě četla Lingerii, takže tě beru, jen mi do komentářů napiš, koho chceš na ikonu :))

Tak jdeme na to:

Zapsali se:

Nickie - Nickie, Nickie, Nickie...kdybych tu měla vypsat, co všechno na tobě mám ráda i přes to, že se známe jen přes facebook, tak by mi ten článek blog nezveřejnil, protože by tu bylo moc znaků. :D Jsem strašně moc ráda, že jsem tebe (i Cherrie, pozdravuj jí :3) díky blogu poznala. Psaly jsme spolu dvě povídky a myslím, že se nám obě povedly. :D Ráda bych, aby sis uvědomila, že píšeš absolutně skvěle a není nutné, aby si o svých dovednostech pochybovala, takže už nechci slyšet to, že budeš na blog dávat jenom překládané povídky. To je NESMYSL! Jen by ses neměla bát těch happy endů. ;) :D

Dadusha Dulce - Strašně mě mrzí, že se mi dvě pravděpodobně nikdy nesetkáme. Na druhou stranu se říká nikdy neříkej nikdy, takže to nebudu hned vzdávat. :D Jsem ti strašně vděčná za tvoje komentáře u mých deníků. Hlavně u těch, kde píšu o dnešní zábavě teenagerů a o tom, jak já do jejich skupin nezapadám. Samozřejmě ti taky moc děkuju za tvoje komentáře k povídkám a hlavně za tvoje povídky. Miluju Only One Year a Troublemaker a prostě všechny tvoje povídky, jsou perfektní. :)

Ann* - Awwww...miluju tvojí grafiku. Za ten design ti nikdy nebudu moct dostatečně poděkovat, prostě moc děkuju, jsem ti za něj strašně vděčná. :) Konečně ten blog nějak vypadá. :D Ačkoliv s grafikou nemám vůbec žádné zkušenosti, na tvém blogu se nikdy nenudím, protože mě strašně baví dívat se na ty dokonalý věci, co vytváříš. Opravdu odvádíš dobrou práci a já doufám, že tě to neomrzí, protože bych o tebe nerada přišla. :)

Anne - Moc jsme se v poslední době sblížily, nemyslíš? Ať už kvůli hokeji, který jsme řešily na twitteru, nebo kvůli povídkám anebo kvůli deníkům. Prostě jsme si hodně podobné, řekla bych. :) Mrzí mě, že to minulý rok nevyšlo, jak jsem byla v Českém ráji na dovolené. Kdybychom se sešly, tak by to bylo ještě lepší. :D Tak možná někdy jindy. Mimochodem, miluju tvojí úvahu a doufám, že si od tebe nějakou další přečtu. :)

Chris - Myslím, že bych nejdřív měla začít omluvou. I want jsem začala znovu číst, ale bohužel jsem to ještě nedočetla dokonce. V každém případě si to rozhodně dočtu, protože si nedokážeš představit, jak moc tvoje povídky miluju. How I Met Your Mother je dokonalá povídka s tím nejlepším nápadem. Fakt jí zbožňuju. A co teprve ta tvoje originální...byla opravdu perfektní. :)

TERda - Awww...Jsme STRÁÁÁŠNĚ MOC RÁDA, že jsme se my dvě potkaly. Je fajn pocit, že v týhle prd....tomhle zadku žije někdo tak fajn, jako seš ty a někdo, kdo je na tom stejně. :) Je to super. Prostě...nevím, co bych k tomu řekla. Mám tě strašně ráda a ačkoliv jsem před naším prvním setkání byla neuvěřitelně nervózní, že si nebudeme mít, co říct a tak, tak to naopak nedopadlo vůbec špatně. Budu ráda, když se zase někdy sejdeme. :) A na tu tvojí výstavu určitě přijdu.
P.S. MILUJU HALF THE TRUTH!

Nikinka - Je neuvěřitelný, jak dlouho se mi "známe". Jestli se nepletu, tak ještě od doby, co jsem měla shinestar? Já myslím, že jo. Každopádně tě strašně obdivuju, že si to se mnou tak dlouho vydržela. :D I přes to, že už nečtu tvoje povídky. :( To mě neuvěřitelně mrzí, protože jsem přesvědčená o tom, že píšeš perfektně, jen prostě HP už mě moc nebere, ale strašně se mi líbí ta tvoje povídka Memories are returning a Once in Paris. To jsou jediné, co jsem rozečetla a které čtu pravidelně. Já vím, že to není moc a je mi za to opravdu strašně stydno. :( Omlouvám se. Ale jak si psala ty, i já tě mám ráda jako člověka, i přes to, že jsme se nesblížily tolik jako třeba ty, kdysi s Avene. :)

Dem - Říká se to nejlepší nakonec, že? :D Ach Dem., stejně jako u Nickie...než bych tady vypsala jak moc tě mám ráda a jak moc tě obdivuju, tak by tenhle článek musel mít dvě části. :D Možná víc. Kdo ví. Snad se na mě nebude nikdo zlobit, když řeknu, že tvoje povídky jsou bezkonkurenční. Přečetla jsem spoustu povídek a i když jich hodně patří mezi oblíbené, žádné z nich nejsou tak skvělé jako ty tvoje. Tvoje povídky jsou mistrovská díla a každý je musí milovat. :) Jseš můj velký vzor a já se strašně moc snažím, abych psala stejně dobře, jako ty. :)

Nezapsali se:

Aduska - Ona sama psala, že teď má fofr ve škole, protože dodělává střední a připravuje se na vysokou, což plně chápu a respektuju, proto její blog budu pravidelně kontrolovat, protože i s ní samou se znám strašně moc dlouho. :)

Michelle - Nejsem si jistá, jestli tady po tu dobu té kontroly byla, ale na blogu aktivní byla, protože přidávala povídky. Nemám žádný problém s tím, si jí znovu přidat do Affs, kdyby napsala, protože i ona patří mezi mé oblíbené spisovatele. Píše povídky na TVD, což je jedna z mých slabin. :D

Nerea - Na blogu dlouho nebyla, takže počkám, až se vrátí a pak jí napíšu a dohodneme se, protože o ní bych přijít opravdu nechtěla. Píše super povídka na skupinu The Vamps i na One Direction. Krásně kreslí a dělá super grafiku. :)

Hanča - To je prozatím jediná výjimka, kterou učiním. Hanču mám strašně moc ráda a i ona je mým velkým vzorem. Jsme si strašně moc podobné. Hlavně povahově, v chování a hlavně v takových těch pubertálních problémech. Jsem strašně vděčná za její komentáře a názory k mým deníku, ačkoliv je jenom o rok starší, tak mi přijde strašně moudrá. :D A její povídky? Stejně jako u Dem. - MISTROVSKÁ DÍLA. Kdo její povídky nečetl, jako by nežil. :)

Děkuju těm, kteří se zapsali. Výjimky jsem učinila a na ty, co se nezapsali...tak s těmi se dohodnu, jak to bude dál. :)
Všechny Affs mám strašně moc ráda a to si pamatujte. S každou z vás mám něco společného a vůbec vás neberu jen jako adminy mých oblíbených blogů. Jste moje kamarádky, i když ne se všemi se znám tolik dobře. Děkuju za to, že chodíte na můj blog a že mi tolik pomáháte. :)
A hlavně děkuju za vaší trpělivost. :D
 
 

Reklama